Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

EURO ? Nespěchejme, není důvod.

8. 06. 2017 14:19:57
Čas od času se debatuje, kdy opustit českou korunu a přejít na měnu EURO. Banky, finanční instituce i firny, zejména ty které obchodují se zeměmi platícími EURem, mají jasno: co nejdříve. Tak v čem je problém?

Vidím zhruba dva a půl vážných důvodů, proč momentálně není výhodné přijímat EURO.

Začnu polovičním důvodem, který je prostý a snadno pochopitelný. Po dlouhotrvajícím umělém oslabování koruny by výplaty, úspory nebo penze přepočítané v poměru 1 EURo za 27 Kč z nás (skoro) ze všech udělaly žebráky. Stačí se podívat na ceny základních komodit v sousedních zemích, které mají EURO. Z tohoto pohledu si na přijetí EURa počkejme, až si koruna najde přirozenou a relativně stabilní kurzovou hladinu.

O polovičním důvodu mluvím proto, že kurz koruny vždy bude v pohybu nějakým směrem. A vždycky bude dost těch, kterým se přepočítací vstupní kurz bude zdát správný a dost těch, kteří by chtěli ještě raději počkat. Obecně panuje shoda, že vhodný kurz pro přijetí EURO je lehce pod 20 korunami.

Dalším důvodem je to, že společná měna EURO způsobuje některým zemím tzv. Eurozóny vážné hospodářské problémy. Zavedení jednotné měny totiž předpokládá alespoň přibližně stejnou hospodářskou vyspělost území, která společnou měnu používají. A pokud tomu tak není, je třeba mít další nástroje, jak tyto rozdíly vyrovnat (např. společný státní rozpočet). Jelikož EURO prosadili politici a ne ekonomové, tak tohle se jaksi potlačilo.

Ke všemu společná měna rozdíly v hospodářství jednotlivých zemí nevyrovnává, ale spíše disproporce konzervuje a někdy i prohlubuje. Odstrašujícím příkladem je společná měna hospodářsky slabého Řecko a na druhé straně silného Německo. Řecko se nemůže ze svých hospodářských problémů vymanit i proto, že nemá vůli opustit EURO, které je pro Řeky příliš silnou měnou.

Hospodářská politika státu se v zásadě řídí dvěma nástroji. Státním rozpočtem, který má v rukou vláda. A neméně důležitým nástrojem jsou zásahy do měny prostřednictvím úrokových sazeb a ovlivňováním kurzu měny, za což odpovídá národní banka.

Když přijmeme jednotnou měnu, prakticky se zbavíme jedné ruky, kterou můžeme řídit hospodářský vývoj státu. Co se může stát, když na ovlivňování státních financí zbývá pouze nástroj státního rozpočtu, vidíme na zemích jižní Evropy. Pokud vlády nemají sílu riskovat sociální otřesy, vznikají extremní a téměř neřešitelné deficity státních financí. Proč bychom se měli jako ČR vydávat cestou, která se zjevně neosvědčila?

Navíc i samotná EU si není zcela jistá správností projektu jednotné měny a zvažuje několik variant další spolupráce. A určitě ne ve všech scénářích se objevuje společná měna jako nevyhnutelná podmínka „členství v klubu“. Vyčkejme, není kam spěchat. Momentálně totiž není úplně jasné, do jakého „klubu“ bychom vstoupili.

Druhým zásadním důvodem, proč není důvod přijímat EURO jako společnou měnu, je struktura hospodářství ČR. Ta je založená především na průmyslu s nízkou přidanou hodnotou. To znamená, že my vyrábíme převážně součástky, ne hotové a složité výrobky. Navíc takto strukturované hospodářství už evidentně nemá příliš kam růst.

Ekonomika jede více než na plné obrátky, zažíváme jinde v Evropě nevídanou přezaměstnanost, a přesto ekonomicky vyspělé Evropské země nedoháníme. O západních platech či životní úrovni si můžeme nechat jen zdát. Lakonicky řečeno: makáme jak šrouby, máme z toho houby. Z toho, co u nás vyrobíme, mají výrazně vyšší užitek jinde.

Výroby polotovarů podle německých plánů určené na vývoz právě do Německa, kde z nich montují složité stroje pro celý svět, nám větší bohatství země nepřinesou. V logistických skladech nebo lisovnách plechů půjde vždy jen o to, jak snížit výrobní náklady. Jak se momentálně přesvědčujeme na vlastní kůži, tudy cesta k většímu bohatství (nejen materiálnímu) nevede.

Abychom tento stav změnili, potřebujeme naše hospodářství zmodernizovat a změnit.

Cest, jak podporovat změny podniků a produktů je mnoho. O nich jindy.

Ale jednou z účinných pák ovlivňující chování ekonomiky, která masivně obchoduje se zahraničím (případ ČR), je směnný kurz. A k tomu potřebujeme mít vlastní měnu.

Pro začátek bude stačit nechat korunu vůči EURu samovolně posilovat. Co se začne dít, je nasnadě. Ztíží se vývoz zejména těch výrobků, které se prosazovaly nízkou cenou. Podniky budou nuceny mnohem intenzivněji přemýšlet v první fázi o modernizaci výroby a v další fází o opouštění výrobků s nízkou cenou a ve většině případů i nízkou přidanou hodnotou.

Je poctivé říci, že přirozeně ne každý podnik a uspěje a zvládne náročnější podmínky. Zvýší se nezaměstnanost, pravděpodobně nejdříve v dělnických profesích. Ale chceme-li se stát skutečně moderní a rozvinutou nikoli navěky rozvojovou zemí, jiná cesta není.

Zavedení EURO nás v tom, co je před námi, připraví o jeden účinný regulatorní nástroj hospodářské politiky. A v konečném důsledku EURO povede k zakonzervování našeho současného značně podřízeného ekonomického postavení.

Proto si myslím, že momentálně pro Českou republiku zavádět společnou evropskou měnu není výhodné.

Autor: Jan Matějů | čtvrtek 8.6.2017 14:19 | karma článku: 37.29 | přečteno: 1948x

Další články blogera

Jan Matějů

Nemám jen prázdná hesla

Na reklamní banner se toho příliš nevejde. Prosadí se jen hesla. Není divu, že přemýšlivý člověk si při shlédnutí banneru klade otázky: Proč zrovna tato hesla? A také: Jak dosáhnout vytknutých cílů?

12.9.2017 v 9:52 | Karma článku: 3.18 | Přečteno: 85 | Diskuse

Jan Matějů

Jak dál s EET

Některé politické strany předesílají, že se po letošních sněmovních volbách budou chtít znovu zabývat projektem elektronické evidence tržeb (EET).

24.8.2017 v 8:19 | Karma článku: 19.03 | Přečteno: 780 | Diskuse

Jan Matějů

Ekonomické závislosti 21. století: Dotace

Dotace jsou všudypřítomné: jdou z EU, z českého státního nebo jiných veřejných rozpočtů a státních fondů. Jen v ČR jimi ročně protečou stovky miliard.

21.8.2017 v 8:29 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 390 | Diskuse

Jan Matějů

Proč nevolit Andreje Babiše. Lišky mění srst, ne svoje zvyky

Andrej Babiš má být obviněn v případu čerpání dotací na farmu Čapí hnízdo. Od pana Babiše neslyšíme nic jiného než křik, že je to proti němu spiknutí celého systému a snaha odstranit ho z politiky.

20.8.2017 v 10:18 | Karma článku: 27.95 | Přečteno: 855 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Adam Mikulášek

Těžba lithia je prý ztrátová. No tak investujme do fabrik na jeho zpracování!

Již léta se mluví o potřebě, aby se tu vyrábělo zboží s vysokou přidanou hodnotou. V případě lithia to znamená místo vývozu „syrového“ lithia tu vybudovat podniky na jeho zpracování, tj. především výroba baterií.

21.10.2017 v 10:37 | Karma článku: 17.37 | Přečteno: 332 | Diskuse

Luboš Smrčka

Regulovat máslo? Jen to ne!

Předvolební čas přináší podivuhodné nápady. Jedním z nich je cosi, co bychom mohli nazvat „diskusí“ o regulaci ceny másla. Rozumím, že se nikomu nechce platit 65 korun za čtvrt kila, ale cenová regulace by byla krok do pekla.

20.10.2017 v 9:23 | Karma článku: 20.93 | Přečteno: 1142 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Tunel z lithia?

Copak by to bylo za volby, kdy se pár dnů před nimi nerozhořela taková pěkná a typicky česká kauzička?

20.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 44.56 | Přečteno: 8273 | Diskuse

Aleš Szabó

Euro - ANO/NE ????

Kdyby tato otázka byla zodpovězena před volbami, tak by i volby mohly proběhnout bez špinění volebních soků a zesměšňování se politiků mezi sebou. Proč tato velmi důležitá otázka zajímá média jen okrajově?

19.10.2017 v 18:50 | Karma článku: 16.84 | Přečteno: 393 | Diskuse

Martin Laštovica

Udělování výjimek z EET je nefér vůči poctivým podnikatelům

„Sliby, chyby,“ říká se. A před volbami to platí dvojnásob. Nechme ale stranou to, že někteří politici pravděpodobně na svoje sliby zapomínají už ve chvíli, kdy se uzavřou volební místnosti.

19.10.2017 v 12:15 | Karma článku: 17.41 | Přečteno: 639 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 22.24 Průměrná čtenost 1156

Věk: skoro 44, povoláním ekonom, myšlením účetní. Člen KDU-ČSL.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.