EET jako nemoderní projekt proti trendu doby

EET je naprosto nemoderní projekt, který počítá s masivním nasazením papírových účtenek Až přijde nasazení EET do maloobchodu, budeme účtenkami zavaleni.

Odhadový přínos státu po naběhnutí EET pro všechny podnikatelské subjekty je 18 mld. Kč ročně. Pro většinu z nás nepředstavitelná suma, pro stát asi tak 1,5 % celkového rozpočtu. Tedy vcelku drobné. Opravdu jde státu o vyšší výnosy z daní od živnostníků?

Stejně tak je naivní věřit proklamacím vrcholných politiků o narovnání podnikatelského prostředí. Jak jsou to důvěryhodná tvrzení, když druhou větou jsou těmi samými lidmi navrhovány nejrůznější výjimky, omezení a limity? O rovnosti nemůže být tedy řeč.

Další podivností projektu je, proč v režimu EET je třeba evidovat i bezhotovostní platby, které po sobě zanechávají stopu na běžném účtu podnikatele. Podle vyjádření ministra financí Babiše proto, aby analyzovaná data byla kompletní! Analýzy! Pro koho?

V reálném životě vidíme, jak často unikají citlivá data z různých centralizovaných úložišť. Čím je centralizace vyšší, tím roste riziko zneužití. Proč vytvářet další rizikové zdroje?

Proti omezení daňových úniků u živnostníků navrhuji daleko jednodušší a modernější řešení: Podpořit rychlejší rozvoj bezhotovostních plateb. Jestli jde státu skutečně o omezení daňových úniků, tak nechť podporuje rozvoj přirozeného trendu rozšiřování bezhotovostních plateb.

Bezhotovostní platby se v ČR uchytily a rozvíjejí pozoruhodnou rychlostí. Češi dokonce přeskakovali některé formy bezhotovostních plateb, které na Západě přetrvávají dodnes. Ve využívání bezhotovostních plateb jsme skutečně dobří. A bez „donucovacích prostředků“. Proč to nevyužít?

Platby kartou se rozšiřují proto, že jsou výhodné pro zákazníky a jistého pohledu i pro podnikatele. Šetří to papír, čas i náklady a rizika manipulace s hotovostí. Ale především transakce zanechá na běžném účtu podnikatele elektronickou stopu, z níž daňově prakticky není úniku.

Rozhodně je co vylepšovat a řešit. Například stále relativně vysoké náklady prodejců u drobných plateb, pořizovací náklady koncových zařízení, spolehlivost a rychlost bezdrátového připojení.

Když se podařilo plně elektronizovat sběrny odpadů, není důvod, aby se toto postupně nepodařilo u restaurací, drtivé většiny obchodů a dalších služeb.